COMMENT - V
21:20 29.12.2013
*
Poslední neděli před vánočními svátky jsem opět vyrazil kousek ze hranice, k sousedním Němcům do Ludwigsthalu, kde je několik velkých výběhů. V jednom je umístěna osmičlená vlčí smečka. Protože celý výběh je udělán jako číslice "8" s vyhlídkovým mostem nad zúžením, pozorovatel může celý den sledovat dění. A samozřejmě fotografovat.
Sliboval jsem si, jak bude prázdno, neboť všichni podléhají konzumu a nakupují jako diví další hromady dárků. Ovšem klid byl tentokrát pouze do půl desáté. Pak přišla velká skupina, ve které každý měl obrovský fotobatoh. Nemluvili jen německy, zazněla i italština a to hlavně hodně nahlas. Jak to známe z tzv. italského manželství. Když už tak na sebe hodně hlasitě hovořili, houknul jsem česky: "Kurva, musíte tak řvát?". Zcela určitě viděli můj naštvaný obličej, takže onen hodně hlasitý hovor zmlknul. V takových okamžicích nejsem totiž naladěn použít němčinu nebo angličtinu. Ale oni pochopili.
A jak se fotografování odvíjelo dál ? Až na jednu výjimku, byl to asi "nějaký chudák", vytáhli z obrovských fotobatohů obrovské teleobjektivy, jejichž cena se pohybuje v šesti číslicích rozhodně nad čtvrt milionu. Jen co se objevili zase vlci, bez ohledu na pozadí (drátěný plot není moc hezký na wildlife fotografii) se ozvala kulometná palba sériového snímáni. Jednou zprava, pak zleva a nejednou současně. Rozhlédl jsem se a viděl je, jak střílí "z ruky" a jejich stativy zůstaly nevyužity. Jen dva nasadili své "kulomety" na stativy s hlavou Gimbal. Uprostřed té pohraniční přestřelky jsem si připadal se svým vybavením a občasným "ta, ta-ta, ta-ta" jako chudák, který má nejvýše na nějaký samopal a ještě musí šetřit náboje. Neměl jsem sice fotoaparát na stativu, ale vydatně jsem používal rýžový pytel položený na kulatině zábradlí. S rýžovým pytlem v ruce jsem mohl i přecházet a měnit pozice.
Po několika dalších přestřelkách jsem si zvykl a začal se smát. Uvědomil jsem si, že se jedná o nějaký workshop, t. j. skupinu fotografů, kteří si zaplatili odborníkovi za výuku, praktické předvádění a závěrečné vyhodnocení svých prací. Škoda, že mne nenapadlo je požádat o jejich osobní webové stránky, abych se poučil. Z mého pohledu jejich přestřelky totiž byly nedomyšlené, bez úvahy nad kompozicí a přiměřeného pozadí. Spíš dokument ve stylu "byl jsem tam a viděl jsem vlka". Proto nesmutněte nad Vaším skromným vybavením. Vždyť dnešní digitální zrcadlovky i pro tzv. rodinnou fotografii a s objektivy kolem deseti tisíc korun poskytnou lepší výsledek než profivybavení užívané před lety v době klasické kinofilmové éry. A zbytek ... ten je ve vlastní hlavě. V přemýšlení nad postupem. Dobře mířené "ta-ta, ta" může být efektnější, jak bezhlavá kulometná palba.