COMMENT - III
20:50 10.01.2010
*
"Náš zpěv se odrážel od tmavého jedloví. Jasná voda šuměla, jiný šumot zde nebyl. Byli jsme oba žoldnéři řeky a jeli jsme na štíhlých kajacích do světa, který nám patřil a k němuž jsme se jinak nemohli vůbec přiblížiti. I když jsme si to všechno jen namlouvali, byli jsme přece šťastni."
Uvedenými slovy vyjádřil německý vodák Herbert Rittlinger pocity, když před více než sedmdesáti lety s přítelkyní Avekle zahájili výpravu po řece Černá Řezná (Schwarzer Regen) v Bavorském lese. Ještě dnes lze po antikvariátech sehnat jeho knihy „Sjížděl jsem dravé řeky“ nebo „Voda, kajak, stan“. Obě vyšly i u nás za Protektorátu, kdy se podruhé světově válčilo a Herbert působil jako špion německé tajné služby Abwehr v turecké rezidentuře. Válka vyvolaná národně-socialistickým šílenstvím německého národa přerušila Herbertův kajakářský rozlet.
"...... Klidné minuty přestaly skutečně hned po startu: oba kajaky vlítly do prvního přívalu a nadlouho je řeka prostě už nepustila. Vyrazily mezi pěnu, víry a skály, a sotva jedna peřej jen poněkud skončila, hned začala druhá. Toto osamělé pralesní údolí Černé Řezné se projevilo také ve sportovním ohledu jako pravý vodácký ráj. .................. Čas od času jsem zavýskl na statečnou ženu vzadu. Zavýskla trochu stísněně v odpověď a odhodlaně nechala svého Nanuka vrazit nos do nejbližšího víru. Byla to vzrušující hra. Být tak vržen šikmo na skálu, mohl být připraven nejkrásnější salát z drobného dříví. ......"
26. prosince 2009 uplynulo 100 let od narození Herbert Rittlingera - vodáka, spisovatele a fotografa.
(Citoval jsem zde jeho slova z knihy Voda, kajak, stan.)