COMMENT - II
09:51 18.01.2009
*
Všechny předcházející vložené texty se doposud týkaly nevšedních věci. Spíše to byly poznámky a dodatky k fotografově pohybu na horách a na vodě, neboť jsem prošel od čundrů k horolezectví a od rychlostní kanoistiky k pádlování na divoké vodě a vodnímu záchranářství s tím spojenému. Nedá mi ovšem přehlédnout případ, jenž "se stal v obyčejném městě při obyčejném životě". Kdyby se nejednalo o architekta Kaplického, který nám byl znám především sporem politických špiček státu o výstavbu nebo zatracení jeho návrhu stavby Národní knihovny, média by tuto událost nezmínila. Panu architektovi se na ulici udělalo nevolno a něž upadl do bezvědomí, stačil to sdělit náhodnému okolojdoucímu. A co udělal ten "dobrák"? Zavolal policajty, že u něj leží opilec. Typické jednání pitomce neschopného se přesvědčit, co se děje a žijícího v přesvědčení, že všichni jsou jen obtěžující pobudové. Nezbývá mi než abych tedy aspoň zareagoval a dodal následující odkaz - viz: http://www.novinky.cz/clanek/158970-clovek-lezici-na-ulici-nemusi-byt-vzdy-opilec-rika-kardiochirurg.html
Je to více než deset let, kdy se v linkovém autobusu na cestě z Plzně do Klatov jakési paní udělalo mdlo. A sesunula se do uličky tak nešťastně, že ležela ve skrčené poloze s hlavou sklopenou k hrudníku. Její dospělá dcera se zmohla pouze na hlasité vřískání:" Mami, mami, co je s tebou. Pomoc, pomoc, zastavte." Než by ta pomoc ale dorazila, paní by se udusila. Stačil záklon hlavy k uvolnění dýchacích cest a paní začala, i když stále v bezvědomí, dýchat. Stačilo zvednout dolní končetiny (bez ohledu, že paní měla sukni) a vrátilo se vědomí.
V případě náhlé změny zdravotního stavu architekta Kaplického nelze říci, zda by okamžitá nepřímá masáž do příjezdu záchranářů byla zcela úspěšná pro zachování života. Ale ten pitomý náhodný chodec promarnil svoji životní šanci aspoň zabojovat o cenu nejvyšší. O cenu hodnotnější než je jackpot ve sportce.