NA CESTĚ - Sněžnice
08:10 28.11.2007
*
Na polovinu listopadu je v pohraničních horách neočekávané množství sněhu. I když jsem ve věci zimních radovánek především vyznavač skialpinismu nebo forem pohybu na různých typech běžeckých lyží (od strojově upravených stop po volný terén), zvolil jsem o víkendu výpravu na sněžnicích. Jedná se o pohybový prostředek prověřený staletími a používaný mnoha národy severských oblastí Evropy, Asie a Ameriky. Co národ, to rozdílný model a tvar, neboť je vše striktně podřízeno způsobu pohybu v zimních podmínkách dané lokality. Ani u nás nejsou sněžnice neznámým pojmem a předmětem. Vždyť je to čtvrt století, co jsem na nich absolvoval sólový zimní přechod hřebene slovenské Velké Fatry (viz blog MEMORIES - Velká fatra v zimě).
Díky ploše sněžnice rozkládají naši hmotnost, takže se méně boříme do sněhu. Před námi se tedy rozšiřují možnosti neomezeného pohybu jak v hustých lesích, tak i na volných na pláních. (A to zejména možnosti pro nelyžaře.)
Současné typy sněžnic, které jsou na trhu v dosahu můžeme rozdělit na:
- "originály" - t.j. kopie původních sněžnic severských národů, které mají minimálně rám z přírodního materiálu. Na výplet jsou užity přírodní materiály nebo řemínky zhotovené z polyesterových či polyamidových vláken nebo neoprenu. Vázání je buď kožené nebo z neoprenu. K takovým sněžnicím lze přiřadit i staré klasiky s oválným rámem z přírodního materiálu vyráběné kdysi Dřevotvarem Znojmo. Mají pevnou patu, což ale znamená, že si uživatel hází sypký sníh na zadní stranu nohou. V minulosti mnohou službu udělaly a jejich majitelé vykonali zimní výpravy nejen po slovenských Fatrách, ale i v rumunských horách.
- "klasiku", která napodobuje původní tvar,, ale má již kovový rám s téměř úplným potahem z plastové "plachtoviny". Vázání je kombinací plastové poděšve s řemínky a přezkami. Pod špičkou vázání a i pod patou jsou již kovové drapáky, které umožňují pohodlnou chůzi na tvrdém povrchu bez stranového skluzu. Ovšem často chybí u tohoto druhu podpatěnka, takže pata boty při nedostatečném utažení popruhů klouže do stran a po několika stovkách metrů může dojít mírnému vybočení boty oproti přímému směru sněžnice
- "modernu", která může vycházet z původního tvaru, t.j. protáhlé kapky. "Moderna" je často celoplastová s kovovými prvky jako jsou drapáky a nebo prvky upínání na pevné vázací desce.
Dalším nutným vybavením jsou zimní trekkingové boty a lyžařské hole. Zde upřednostňuji hole teleskopické s velkými talíři, neboť jejich délku můžeme přizpůsobit sněhovým a terénním podmínkám. Nevýhodou teleskopických holí je obtížná fixace jednotlichých dílů vůči sobě v rukavicích. A opotřebení vnitřního plastového válečku a vnitřní stěny trubky způsobují prokluz i při mírném zatížení.
Internet:
- rychlé info najdete na : http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?107769-sneznice-na-postupu
- zadat heslo "sněžnice" a najdete další množství odkazů
Literatura: V roce 2007 vydalo nakladatelství Grada Publishing a.s. knihu pod názven "Sněžnice - aktivní dovolená", která se zabývá využitím sněžnic v širším měřítku, včetně informací o pohybu v horách a lavinovém nebezpečí.
A na závěr několik vět k fotografiím:
- První tři fotografie ukazují sice sněžnici se zachováním původního kapkovitého tvatu, ale jedná se o "modernu" s celoplastovým rámem a pevnou vázací deskou.
- Poslední fotografie ukazuje tzv. "klasiku" s kovovým rámem ve tvaru protáhlé kapky a s úplným potahem z plastové "plachtoviny". Vázání je kombinací plastové poděšve s řemínky a přezkami.
Na polovinu listopadu je v pohraničních horách neočekávané množství sněhu. I když jsem ve věci zimních radovánek především vyznavač skialpinismu nebo forem pohybu na různých typech běžeckých lyží (od strojově upravených stop po volný terén), zvolil jsem o víkendu výpravu na sněžnicích. Jedná se o pohybový prostředek prověřený staletími a používaný mnoha národy severských oblastí Evropy, Asie a Ameriky. Co národ, to rozdílný model a tvar, neboť je vše striktně podřízeno způsobu pohybu v zimních podmínkách dané lokality. Ani u nás nejsou sněžnice neznámým pojmem a předmětem. Vždyť je to čtvrt století, co jsem na nich absolvoval sólový zimní přechod hřebene slovenské Velké Fatry (viz blog MEMORIES - Velká fatra v zimě).
Díky ploše sněžnice rozkládají naši hmotnost, takže se méně boříme do sněhu. Před námi se tedy rozšiřují možnosti neomezeného pohybu jak v hustých lesích, tak i na volných na pláních. (A to zejména možnosti pro nelyžaře.)
Současné typy sněžnic, které jsou na trhu v dosahu můžeme rozdělit na:
- "originály" - t.j. kopie původních sněžnic severských národů, které mají minimálně rám z přírodního materiálu. Na výplet jsou užity přírodní materiály nebo řemínky zhotovené z polyesterových či polyamidových vláken nebo neoprenu. Vázání je buď kožené nebo z neoprenu. K takovým sněžnicím lze přiřadit i staré klasiky s oválným rámem z přírodního materiálu vyráběné kdysi Dřevotvarem Znojmo. Mají pevnou patu, což ale znamená, že si uživatel hází sypký sníh na zadní stranu nohou. V minulosti mnohou službu udělaly a jejich majitelé vykonali zimní výpravy nejen po slovenských Fatrách, ale i v rumunských horách.
- "klasiku", která napodobuje původní tvar,, ale má již kovový rám s téměř úplným potahem z plastové "plachtoviny". Vázání je kombinací plastové poděšve s řemínky a přezkami. Pod špičkou vázání a i pod patou jsou již kovové drapáky, které umožňují pohodlnou chůzi na tvrdém povrchu bez stranového skluzu. Ovšem často chybí u tohoto druhu podpatěnka, takže pata boty při nedostatečném utažení popruhů klouže do stran a po několika stovkách metrů může dojít mírnému vybočení boty oproti přímému směru sněžnice
- "modernu", která může vycházet z původního tvaru, t.j. protáhlé kapky. "Moderna" je často celoplastová s kovovými prvky jako jsou drapáky a nebo prvky upínání na pevné vázací desce.
Dalším nutným vybavením jsou zimní trekkingové boty a lyžařské hole. Zde upřednostňuji hole teleskopické s velkými talíři, neboť jejich délku můžeme přizpůsobit sněhovým a terénním podmínkám. Nevýhodou teleskopických holí je obtížná fixace jednotlichých dílů vůči sobě v rukavicích. A opotřebení vnitřního plastového válečku a vnitřní stěny trubky způsobují prokluz i při mírném zatížení.
Internet:
- rychlé info najdete na : http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?107769-sneznice-na-postupu
- zadat heslo "sněžnice" a najdete další množství odkazů
Literatura: V roce 2007 vydalo nakladatelství Grada Publishing a.s. knihu pod názven "Sněžnice - aktivní dovolená", která se zabývá využitím sněžnic v širším měřítku, včetně informací o pohybu v horách a lavinovém nebezpečí.
A na závěr několik vět k fotografiím:
- První tři fotografie ukazují sice sněžnici se zachováním původního kapkovitého tvatu, ale jedná se o "modernu" s celoplastovým rámem a pevnou vázací deskou.
- Poslední fotografie ukazuje tzv. "klasiku" s kovovým rámem ve tvaru protáhlé kapky a s úplným potahem z plastové "plachtoviny". Vázání je kombinací plastové poděšve s řemínky a přezkami.
